Tak ta zrzavá chlupatá jezevčice nás porazila. Ale teda jenom díky tomu, že byla mladší. O dva měsíce a měla to v kapse. Zaslouženě - byla perfektní. Pracovala skvěle, tak si to taky zasloužila. Ani já jsem z toho nevyšel špatně, to se můžete přesvědčit na mém vysvědčení ze zkoušek.

Jinak to asi byly nejkrásnější zkoušky co jsme absolvovali.

Náročné, ale pěkné. Brava se kapala den předem asi v 17 hodin a já šel na barvu druhý den kolem 12hodiny. Paníček vibroval, jak se bál. Mě celou dobu muchlovali malí kluci kolem 10ti let a to se mi moc líbilo. Pršelo! Celou noc a celé dopoledne a já byl v suchu pod kabátem takového malého milovníka psů. Jeho děda byl někde u Kučeře hajným a měl prý šest psů, takže kluk měl průpravu. Pustil mne až těsné před barvou.
No a pak už to byla jenom moje starost.

Déšť nedéšť, dva zálehy od prasat v barvě, mastil jsem to nakonec barvy, abych to měl už za sebou.

Tak to tedy bylo...